Vyhledávání

rozšířené vyhledávání ...

Videogalerie

Fotogalerie

Náhodný výběr z galerie

Náhodný výběr z galerie

Kulturní areál

Kalendář

Po Út St Čt So Ne
1 2 3 4 5 6 7
8 9 10 11 12 13 14
15 16 17 18 19 20 21
22 23 24 25 26 27 28
29 30 31 1 2 3 4

Navigace

Obsah

DALŠÍ PAMÁTKY A ZAJÍMAVOSTI                               

Farní kostel Neposkvrněného početí P. Marie ve Velkých Heralticích

     Původní velkoheraltický kostel pocházel z r. 1465. Dle děkanské matriky z r. 1672 byl tento kostel zděný s klenbou a pevnou věží z kamení. Měl 4 zvony, z toho 2 velmi staré benedikované. Měl 3 oltáře, hlavní- nový i se svatostánkem a 2 boční. Na evangelijní straně byla panská oratoř. Kolem kostela byl obezděný hřbitov. Matriky začínají r. 1646. Tento kostel vyhořel r. 1749 po zásahu bleskem. V r. 1751 psal farář Vrtílek do Olomouce žádost o povolení, aby velehradský opat Antonín Hauk mohl posvětit základní kámen pro nový kostel. Tak se i stalo a do dvou let byl postaven kostel v dnešní podobě. Je jednolodní, ve slohu baroka s jednou věží. Je 32 m dlouhý, 16 m široký, 13 m vysoký, presbytář polokruhový. Za presbytářem je sákristie oddělena dveřmi zamřížovanými okny. Ze sákristie vedou dvojité točité schody k oratořím, které ústí do kostela. Nad sákristií je druhá klenutá, cihlami dlážděná místnost. Kůr je architektonicky elegantně postaven s jedním dřevěným obyčejným oknem. Na kůr vedou schody z kostela, z druhé strany na věž. Předsíň je oddělena od lodi mřížovými dveřmi na větrání. V lodi jsou po obou stranách boční dveře. Kostel je vydlážděn pěknými barevnými dlaždicemi. Šest velkých oken je zaskleno světle barevným katedrálním sklem v železných rámech. V r. 1983 byla tato okna zdvojena za působení P. Josefa Crly.

Střecha kostela i sákrisie je kryta černým eternitem při opravě fasády kostela za působení P. Bohuslava Bláhy. Věž je krytá měděným plechem. Má čtyři dřevěné okenice a tři ciferníky hodin. Před vchodem do kostela jsou pevné, žulové schody. Vrata jsou umělecky vypracovaná rovněž v sedmdesátých letech, kdy byla také opravena fasáda kostela.

Pod kostelem je krypta 8,1 m dlouhá, 2,6 m široká a 2 m vysoká. Jsou v ní uloženy tři dřevěné rakve s pohřbenými kněžími, kteří zde působili v 18. století.

Hlavní oltář je celý dřevěný s otáčivým svatostánkem. Jsou na něm dva klanějící se andělé. Všechno je pozlaceno. Hlavní oltář vyplňuje překrásný obraz P. Marie neposkvrněného Početí. Spodní část oltáře je zděná ze sádry – imitace mramoru. Nahoře je soška beránka s knihou a sedmi pečetěmi.  Rozměry:  385 cm výška a 215 šířka.

Boční oltář na levé straně je dřevěný, barokní. Nad oltářem obraz sv. Josefa.

Boční oltář na pravé straně. Rovněž dřevěný, barokní s obrazem sv. Jana Nepomuckého.

Kazatelna je dřevěná, barokní. Nad stříškou socha anděla s otevřenou knihou. Všechno bohatě zlaceno. Spodní část kazatelny je zdobena reliéfy s biblickými motivy. Je to dílo O. Schviegla. Celková výška 7 m. Pochází z období r. 1752-99.

Obraz sv. Josefa oválný na plátně. 130 cm vysoký ve vzácně barokovém pozlaceném rámě.

Obraz sv. Bernarda oválný na plátně. 130 cm vysoký ve vzácně barokovém pozlaceném rámě.

Obraz Trpící Kristus originál. 80 cm vysoký na plátně. Oválný zlacený barokní rám.

Obraz Bolestné P. Marie oválného tvaru na plátně 80 cm vysoký. Zlacený barokní rám.

Obraz P. Marie s holubicí Ducha sv. Barokní rám se zasklením.

Křížová cesta na plátně 14 obrazů. Originály z italského ateliéru. Rámy jsou dřevěné, černé.

Varhany jsou dvoumanuálové, 12 rejstříků, velmi staré. Jedná se skutečně o třetí nejstarší varhany na území kraje, postavil je v roce 1756 andělskohorský varhanář J. S. Staudinger, v roce 1893 byly celkem velmi citlivě přestavěny Antonem Herrmannem ze Svébohova. Skříň baroková, pozlacená. Dřevěné píšťaly, měchy na šlapání i na motor.

Fasádě objektu dominují, jak je pro pozdní baroko typické, průběžné vertikální pilastry zakončené iónskými hlavicemi, okna v ozdobných šambránách či bohatě profilované horizontální římsy. Tupé čelo i zadní strana kostela jsou oproti stěnám hlavní lodi v plochém oblouku mírně ustoupeny. Ose průčelí vévodí mírně vystouplá nízká vstupní věž s barokní bání. Na presbyterium navazuje v ose stavby nižší obdélná sakristie. Na jejich nárožích jsou umístěny dva náhrobky. Starší, renesanční, pochází z roku 1562 a patří Janu Bruntálskému z Vrbna, který je na náhrobní desce zobrazen jako rytíř ve zbroji. Druhý, mladší, je dílem pozdní renesance či baroka. Představuje muže s plnovousem v barokní zbroji.

kostel

Kostel ze současnosti

K heraltické farnosti náležely:

Velké Heraltice – latinsky Magno Herlicium, německy Gross Herlitz, původně se ves jmenovala Heroltice, od toho zkrácením německé Herlitz od r. 1643. Místní jméno je od osobního jména Heralt a znamená ves lidí Heraltových či Heroltových.

Malé Heraltice – obec založena r. 1377, uvádí se, že v 16. století a dříve zde mohla být fara, která za reformace zanikla. V době 2. světové války jen Klein Herlitz.

Sádek – obec založena r. 1265, Sádko, německy Zattig až po r. 1620. Arcikněžský přehled z r. 1800 píše Zattickium, Szadeck, 60 domů, filiální kostel, byl dřevěný, kolem něj hřbitov. Nový kostel postaven r. 1866. Zvon z r. 1461. Byla zde i fara s farářem Mikulášem, který tady působil od roku 1478 a současně spravoval i Velké Heraltice. Údajně fara zanikla poté, co při hře v karty zdejší občané zabili faráře. Za trest jim církev 100 let nepřidělí kněze. Sádek patřil od r. 1250 do 1589 klášteru velehradskému jako čistě česká vesnice. Byla spravována ze Stěbořic, kde bylo středisko správy klášterních statků kláštera velehradského na Opavsku. Od r. 1592 patří k panství velkoheraltickému. Ještě v roce 1608 jsou všechna jména osadníků česká.

Košetice – obec založena r. 1413, je znám záznam „de Kosseticz“, jejichž pánem byl pan Kosíř z Košetic, také „na Kossietyczich“. V letech 1431 vlastnil vesnici Hanuš Kosíř, který byl zároveň pánem i Malých Heratic. Od r. 1506 patří Košetice k Hornímu Benešovu se jménem Coschendorf. Roku 1539 jsou to Kossatijcte, 1586 Kossatycze, lidově Košačyce. V té době patří panu Bohuslavu Stošovi z Brantic. Od r. 1588 patří k panství velkoheraltickému. V r. 1894 je to Koschendorf – první část složeniny je z češtiny, ale také Košetice. Žije zde česká menšina. V době 2. světové války jen německý název. V děkanské kronice r. 1672 a 1691 se neuvádí kostel. Ten byl postaven v letech 1770-71.

náhrobky na kolenáhrobky na kostele

Náhrobky na zadní venkovní straně kostela

Fara

     Fara, která je postavena vedle kostela, pochází z konce 19. století. K ní patří i farní zahrada, která je zčásti také obestavěna kamennou zdí. Budova je jednoposchoďová, postavena z cihel a kamene, částečně podsklepená. Střecha je pokryta eternitem.

   farafara

Fara ze současnosti

Klášter Františkánek

     Byl postaven v sousedství kostela r. 1659 klášter Chudých sester sv. Františka z Assisi (dnes Policie ČR) a byl důležitým kulturním střediskem svou úlohou germanizace a výchovou dívek. Sestry zde byly téměř do konce druhé světové války. V posledních týdnech války zde byl stejně jako ve škole č.p.110 (dnes Slezská Harmonia) a v zámku – lazaret s operačním sálem a na klášterní zahradě u hřbitovní zdi byli také hromadně pohřbeni němečtí vojáci – pacienti tohoto lazaretu. Po válce sloužil klášter jako základní škola a klášter byl následně zdevastován přestavbou pro účely Veřejné bezpečnosti i současné Policie ČR.

bývalý klášter  

                                                 Bývalý klášter, současná budova Policie ČR  

Hřbitovní zeď

Zeď z lomového kamene o výšce cca 2,5 m. Základ ohradní zdi je z 18. století.

     hřbitovní zeď  hřbitovní zeď

                               Před rekonstrukcí                                            Po rekonstrukci v r. 2013

Kaple Bolestné P. Marie

     Drobná stavba z konce 18. století, nachází se na hřbitově a je součástí areálu farního kostela.

kaple

Hrobka

     Bellegardové si vybudovali v sousedství velkoheraltického kostela v areálu hřbitova při ohradní zdi svou rodovou hrobku. Stalo se tak patrně někdy v poslední třetině 19. století. Hrobka má podobu jednostranné kolonády o pětici oblouků na sloupech s dórskou hlavicí. Kryje ji prostá stanová střecha. V ose stavby je umístěn štít s aliančním erbem Bellegardů. Na zadní stěně hrobky jsou štukem vyznačeny půlkruhové zakončené rámy slepých polí. Až na střední, s motivem ukřižovaného Krista, jsou tato pole prázdná. Na podlaze stavby jsou umístěny náhrobní deska náhrobku hraběnky Rudolfiny Kinské a středová deska s křížem a kovovým erbem Bellegarde. Na stěně pod štukovými poli jsou umístěny malé měděné desky se jmény a daty dalších příslušníků rodu Bellegarde. Ke kamenné ohradní zdi hřbitova je hrobka přičleněna nízkým litinovým ozdobným plotem s brankou.

     Hraběcí rod Bellegarde odvozuje svůj původ ze Savojska a podle jeho prvního příslušníka, jistého Noyela de Bellegarde. Prvním z rodu, kdo dostal český inkolát, byl Franz von Bellegarde, říšský hrabě v roce 1741 od císařovny Marie Terezie. Franz (František) zastával úřad ministra války, Belegardové byli rozděleni na větev štýrskou a slezsko-rakouskou. Právě druhá větev se díky sňatku usadila ve Velkých Heralticích. Dcera Vilmy hraběnky Kinské Rudolfína Karolína, majitelka panství od roku 1859, byla provdaná za Františka Alexandra Heinricha Ernsta von Bellegarde (1833-1912). František Alexandr byl nositelem maltézkého řádu. Jedinou majitelkou však i po svatbě zůstala Rudolfina Karolina Kinská. Po její smrti v roce 1899 bylo panství zapsáno na jejího manžela. Po Františkově smrti v roce 1912 panství připadlo jeho synovi Augustu Bellegardovi (1858 – 1929). Posledními majiteli zámku a panství byly od roku 1929 dcery Augusta Bellegardeho Ernestina, Rudolfina, Marie, Elisabeth a Sofie Bellegardová. Těm bylo panství a majetky v roce 1945 zkonfiskovány.

hrobka

Floriánská kaplička

     Drobná stavba z poloviny 19. století, je postavena na výjezdu za obcí z Velkých Heraltic směrem do Malých Heraltic.

floriánsk kapličkafloriánská kaplička   

                              Před rekonstrukcí                                                Po rekonstrukci

Socha sv. Jana Nepomuckého

     Před budovou Obecního úřadu je velmi pěkně vypracovaná socha sv. Jana Nepomuckého. Je to barokní plastika z roku 1736.

socha

Kříže

kříž kříž

                                   Před firmou KOVOSATEK                   Za farní zahradou

   kříž  

   Křižovatka ul. Opavská a ul. Košetická                      Křižovatka ul. Školní a ul. Zahradní

Pomníky padlým

     Tento pomník byl postaven na památku padlým v 1. světové válce.  Po 2. světové válce, v roce 1946 byl však přebudován, a to tak, že voják držící v náruči padlého vojáka, byl z horní části pomníku  odstraněn a nahrazen pěticípou hvězdou, oválná část pomníku vybroušena a vytesán nový nápis „Dík Rudé armádě – osvoboditelce“ a jako takový předán veřejnosti v červnu 1946. Pomník se nachází v zatáčce naproti obecnímu úřadu.

                            

                                       Pomník padlým                            Pomník německým vojákům

Lihovar, pivovar, elektrárna

     Pod zámkem stály pivovarské budovy, které byly dříve součástí hospodářského dvora. Z této skutečnosti se také odvozoval název pivovaru – v listinách je připomínán jako Panský či Zámecký. Za plného provozu se v pivovaru vařilo až 2000 hektolitrů zlatavého moku ročně, a to až do roku 1907. Dodnes můžeme vysledovat ukázkovou koncentraci venkovského podnikání a pozůstatků zajímavých technických památek. Pod zámkem se v těsné blízkosti nacházel nejen pivovar s lihovarem, ale také vodní elektrárna, blíže středu obce pak bývalá kovárna a pekárna.

           

                       Bývalá vodní elektrárna                   Zde stála bývalá elektrárna                                        

Lihovarský rybník

       

 

A picture