Sádek

Sádek - první zmínka o Sádku pochází z roku 1250, kdy patřil velehradskému klášteru. Po velehradských cisterciácích se majiteli vsi stali Bírkové z Násilé a po nich Bruntálští z Vrbna, za nichž se Sádek stal součástí panství Heraltice. Do roku 1848 vykonával správu obce v zastoupení vrchnosti rychtář. Po zrušení patrimoniálního zřízení byla zavedena obecní samospráva, prvním starostou se stal sedlák Jan Gebauer.

Vesnice byla zcela obydlena Němci, v roce 1864 měla 64 domů a 462 obyvatel. Německá škola byla v Sádku již v roce 1775. Součástí obce byl také Sádecký dvůr, který se rozkládal nedaleko vesnice. Tento velký panský dvůr se v roce 1927 stal tzv. zbytkovým statkem a v té době tu přišli první čeští osadníci Ladislav Verner, Ferdinand Orlík a František Mazur. To znamenalo začátek české menšiny v Sádku. Vznikla také česká menšinová škola, která od roku 1929 měla vlastní budovu zakoupenou a opravenou Maticí opavskou. Byla v ní i mateřská škola. Prvním učitelem byl Bedřich Jařabáč.

20. století

Po vzniku samostatné Československé republiky vykonávalo správu obce obecní zastupitelstvo, v kterém měla česká menšina jednoho zástupce. Nejsilnější stranou v meziválečném období byla v Sádku Sudetoněmecká strana, která se výrazně zasadila o rozbití Československa. Po Mnichovské zradě a příchodu německé armády v říjnu 1938 muselo české obyvatelstvo obec opustit a jeho majetek byl zabaven.

Ves byla osvobozena sovětskou armádou 6. května 1945. V roce 1946 byl ustaven Místní národní výbor, jehož předsedou se stal Josef Stupeň. Po poválečných peripetiích byli v roce 1946 sudečtí Němci odsunuti, na jejich místa přicházejí noví osídlenci. V roce 1952 zakládají Jednotné zemědělské družstvo. Do roku 1974 družstvo hospodaří samostatně, potom je sloučeno s JZD ve Velkých Heralticích a v roce 1976 se dále slučují s JZD Brumovice. Statek v sádecké dvoře byl v 1948 zestátněn a byl zařazen do Čs. státních statků. V roce 1977 byla farma statku přiřazena ke sloučeným družstvům. Sádek se stal v roce 1976 místní částí obce Velké Heraltice.

Pamětní deska Janu Kubišovi, Hasičská zbrojnice, kde se ubytoval J. Kubiš

V době narůstajícího ohrožení Československa začala v roce 1935 výstavba stálého opevnění podél tehdejších hranic s Německem. Z linie těžkého opevnění byl do konce září 1938 jako poslední ve Slezsku vybetonován pěchotní srub OP-S 38 severně od Sádku. Srub byl třízvonový, ale již nebyl osazen děly. Od roku 1936 byly vytvářeny speciální jednotky zvané strážní prapory. Třetí rota strážního praporu XIII byla přemístěna z Litultovic do Březové a v dubnu 1938 se část roty nastěhovala do Sádku. Vojáci se ubytovali v hasičské zbrojnici, jejich velitelem byl četař Jan Kubiš. Po demobilizaci se dostal do Velké Británie, kde prošel výcvikem a v roce 1941 byl vysazen do protektorátu jako člen skupiny ANTROPOID. S Josefem Gabčíkem provedl atentát na zastupujícího říšského protektora Heydricha. Hrdinu Jana Kubiše připomíná v Sádku pamětní deska umístěna v roce 2010 na hasičské zbrojnici, kde v pohnuté době roku 1938 pobýval.

Vybudované opevnění v 2. světové válce

Pomník padlým v 1. a 2. světové válce, Kostel Nanebevzetí P. Marie

Kostel, Kaplička

Floriánská kaplička, Kulturní  areál

Kulturní dům, Mateřská školka

Rybník, Zemědělské družstvo

Úpravna vody, Obchod s potravinami

Hasičská zbrojnice, Silnice v obci